NAŠE Průvodkyně

Viola Tulachová

Viola Tulachová
Koordinátorka a průvodkyně
[email protected]

Jsem studentkou 3. ročníku Jihočeské univerzity v oboru Učitelství pro mateřské školy. Dva roky jsem působila v lesní mateřské škole a krátce také v klasické mateřské škole. Právě toto nahlédnutí do dvou různých vzdělávacích koncepcí mě utvrdilo v tom, že vzdělávání dětí v každodenním kontaktu s přírodou je cestou, po které se chci profesně vydat. Pobyt v přírodě, respekt k přirozenému vývoji dítěte a prostor pro svobodnou hru mi dávají hluboký smysl a považuji je za důležitý základ předškolního vzdělávání.

Dětský svět je pro mě velkou inspirací svou otevřeností, zvídavostí i schopností překonávat překážky. Jsem vděčná, že mohu být jeho součástí a děti na jejich cestě doprovázet. Ráda bych pro ně byla oporou, bezpečným bodem a průvodcem, který jim poskytuje prostor k objevování, zkoušení a učení se vlastním tempem v prostředí, kde se cítí přijímané, respektované a slyšené.

Květa Pavlíčková

Mgr.Art. at Bc. Květa Pavlíčková
Průvodkyně
[email protected]

Pracuji s dětmi již od dob mých studií na vysoké škole, kdy jsem v rámci kroužků např.v DDM a na letních táborech zjišťovala, že je pro mě dětský kolektiv prostředím, kde je nám spolu dobře. Rozvíjela jsem v dětech především tvořivost v souvislosti se studiem oboru Textilní tvorba na Pedagogické fakultě. Po ukončení studia na umělecké VŠ jsem působila jako asistentka na Univerzitě Hradec Králové, kde jsem jako pedagog vedla už dospělé studenty. K menším dětem jsem se vrátila přirozeně během svého mateřství, které nás nasměrovalo do tehdy nově založeného zahradního Klubu Dešťovka. To se psal rok 2015. Nejprve jsem doprovázela svého syna a velmi brzy jsem se zapojila také jako průvodkyně, protože mi to dávalo velký smysl.

A co jsou pro mě hlavní hodnoty přírodní pedagogiky a alternativního vzdělávání, kvůli kterým stojí za to tuto práci dělat a nabízet jí rodičům a dětem?

Je to hluboký a haptický :-) vztah dětí k přírodě, který je zásadní a o to více důležitý v dnešní době, silně se rozvíjejících technologií. Pohyb v přirozeném venkovním prostředí na čerstvém vzduchu v různých obdobích a v různém počasí, který dětem přináší obrovsky podnětné prostředí, kde se učí zvládnout a vyrovnat se i fyzicky s náročnějšími situacemi a být samostatný.

A jako třetí z mnoha dalších bych zmínila sociální zázemí menší skupinky do 15 dětí, kde je každé dítě slyšeno a vnímáno. Je možné s dětmi individuálně pracovat a zároveň se děti učí být součástí kolektivu, skupinových aktivit a pravidel. Věkově různorodá skupina přináší kooperaci, pomoc starších mladším a naopak mladší se od starších rychle učí. Je velmi mnoho přínosů, které dennodenně na dětech vidím.